Archiv štítku: D1.5

Na lov jsme se vydali celá geo rodinka. Kešku máme po cestě k babičce na Mělník s kterou večer ještě plánujeme noční odlov pohádkové keše GC2YZNY. Z pod mostu ke kešce vede pěkná cesta podél vody. Šipka lítala jak splašené, podle informací z logu jsem očekával, že my to nedá zadarmo. Našel jsem pěknou cestičku, kterou se dalo vstoupit do keřů k místu uložení kešky. Při hledání jsem se pěkně zapotil, lehce popálil o kopřivy a řádně poškrábal od větví, ale nakonec jsem jí dal. Majitel kešky by měl zvážit zda nepřidat hvězdičku k terénu, protože na 1,5 hvězdičky terén rozhodně není.

To takhle jede kačer z práce. Nepospíchám, první plánovaný odlov proběhl drive-in, mám ještě chvilku čas, tak dám i druhou naplánovanou kešku po cestě. Parkuji na doporučeném waypointu. Šipka v telefonu mě táhne k místu. Zatím to zkouším bez hintu. Na poli je čilo a z dálky se ke mně blíží traktor s pluhem. Předstírám, že můj středobod zájmu jsou mirebelky co tady rostou. Podcenil jsem obuv a rozšlapané slivoně se mě nabalují na boty a k tomu ještě všude dotěrné vosy. Chvilku to ještě trvá než poodstoupí geoslepota a já v ruce třímám krabičku.

Druhá keška v rámci naší geo procházky se nachází v samém srdci polabského parku. Směrem od Domu dětí a mládeže přicházíme na určené souřadnice. V parku je docela rušno, navíc kousek od místa, kde je keška sedí na lavičce paní s pejskem. Poprosil jsem ženu, aby mudla zabavila a s georobůtkem vyrážíme na lov. Najít samotnou skrýš pro kešku nebylo těžké, teď ještě nenápadně přemístit schránku někam, kde se můžu v klidu zapsat a vše zdokumentovat. Nález pixly georobůtka rozradostnil, takže na celý park vykřikuje, že jsme našli poklad. Slibuji, že půjdeme na houpačku, když přestane. Zabralo to.

K odlovu této kešky se váže veselá příhoda – příhoda začínajícího kačera. Geovozidlo jsem zaparkoval na doporučeném waypointu. Do kapsy strčil pro všechny případy propisku a hlavně svoje CWG, které jsem chtěl v této kešce vyměnit. Venku bylo slušných 36 stupňů. Chtěl jsem co nejrychleji doběhnout na souřadnice keše, najít skrýš, udělat fotodokumentaci lovu, pokochat se, a honem zpátky do klimatizovaného auta. Najít kešku bylo poměrně snadné, nadchlo mě technické řešení uchycení, teď jen doufat, že v keši bude i CWG a já udělám svoji první výměnu. Protože se most hemžil mudly, posunul jsem se s úlovkem na sráz pod pilíř mostu, kde jsem provedl zapsání logbooku. V keši bylo dle očekávání dřevěné kolečko na výměnu, hurááá. Šahám do kapsy, že vložím svoje, ale ouha….kde je? Jsem si na 100% jistý, že jsme si ho do kapsy dával. Abych to zkrátil, u sebe jsem žádné další samozřejmě neměl, čekala mě tedy ještě jedna cesta k autu a zpět. Mimochodem to ztracené jsem po cestě už nenašel. Odlov, který by šel realizovat takřka drive-in stylem, jsem si díky chybějícím zkušenostem a počáteční roztržitosti zbytečně zkomplikoval.