Stavím chytrou domácnost – 2.díl

V prvním díle jsem psal o tom jakým způsobem jsem postupoval při výběru řešení a prvků pro chytrou domácnost. V dnešním díle trochu odbočím a povím něco o zákulisí, které se bude skrývat za chytrou domácností. Celá chytrá domácnost totiž stojí a padá na internetové konektivitě. Většina prvků chytré domácnosti je lokálně připojená pomocí WiFi, takže na kvalitě pokrytí celého objektu signálem WiFi závisí dostupnost prvků. Proto je potřeba začít odspodu.

Konektivita

Na začátku celého příběhu jsem nezmínil, že objekt ve kterém chytrou domácnost stavím je na vesnici. Na vesnici, kde počet obyvatel nepřekročil posledních sedm let 450 obyvatel. Od velikosti osídlení se odvíjí dostupnost a kapacita datové infrastruktury. Zejména poslední míle je vzhledem ke stáří zástavby největší problém. Vybírat v podstatě nebylo z čeho. Na optiku můžu rovnou zapomenout. Co dráty? Český správce sítí ke mě domů umí po metalice dostat až 50Mb/s a to jen díky VDSL bondingu. Ještě před pár měsíci byl strop 20Mb/s. Operátoři, kteří na jeho infrastruktuře nabízí služby xDSL tedy umí těch až 50 Mb/s. Problém je, že u všech oslovených a poptaných firem se jedná o asymetrické připojení. To znamená, že ve směru k vám je rychlost 50Mb/s, ale ve směru od vás je pouhých 5 Mb/s. Obě uvedené rychlosti jsou maximální, protože připojení je agregované tzn. o kapacitu linky se dělí víc uživatelů. Ve špičkách a o víkendech lze předpokládat, že rychlost bude zdaleka nižší. Vezměme v úvahu, že na takové datové lince budu mít pověšenou chytrou domácnost, internetový provoz všech členů rodiny, internetovou televizi, kamerový systém a vzdálený přístup. Na přehrávání videa z Youtube, hudby s cloudu a televize bude linka na hraně, ale dostačující. Problém nastává v okamžiku, kdy budu chtít odněkud z venku sosat záznamy z kamerového úložiště nebo data uložená na NAS serveru. To těch až 5 Mb/s budu fakt málo.

Takže poslední možná cesta je vzduchem. Před pár lety stačil malý APčkový klient na 2.4GHz, později když bylo pásmo 2.4GHz nepoužitelné to lítalo na 5GHz. Pátral jsem dál, protože vím, že od ledna 2020 ČTÚ uvolnilo pásmo 60GHz pro venkovní klientské stanice, takže bych radši „profi“ rádio spoj. U pásma 60 GHz je jeden jediný problém a to, že má kratší dosah (nižší stovky metrů), takže vzdálenost přijímače a vysílače musí být max. do 500 metrů. Mám štěstí, protože jeden takový poskytovatel tu má potřebnou technologii. Trošku se kroutil při dojednávání SLA parametrů (jitter, packet loss, ping, dostupnost) a já se zase kroutil, když přišla cenová nabídka, ale nakonec jsme to dohodli. Hurá internet mám, co dál?

 

Zázemí v technické místnosti

Zpět do zákulisí. V objektu bude jedna místnost sloužit jako tzv. technická místnost. V této místnosti bude mimo plynový kotel a další spotřebiče pro hospodyňku umístěn datový rozvaděč tzv. rack. V našem případě nástěnný datový rozvaděč 19″ pro 18U pozic.

 

 

Aktivní a pasivní prvky datové sítě

V datovém rozvaděči budou osazeny potřebné technologie. Velikost rozvaděče jsem volil pro současné osazení a nechal tam i potřebnou rezervu v případě potřeby rozšířit konfiguraci.

V horní části rozvaděče bude umístěna ventilační jednotka osazená dvěma ventilátory a termostatem. Pod ní bude utopený napájecí panel pro 8x 230V zásuvky. Kabeláž z datových zásuvek bude svedena do 24 portového patch panelu. V pozicích mezi pasivními a aktivními prvky budou vyvazovací panely, které zpřehlední zapojenou kabeláž.

Osazení aktivními prvky začíná na routeru TL-ER6020. Do routeru bude přivedena WAN konektivita od poskytovatele. Router umí více WAN, takže do budoucna je možné doplnit router o záložní konektivitu od jiného poskytovatele. Z routeru pokračuje LAN port do switche TL-SG1048. Zde jsou propojeny také všechny datové zásuvky a zbylé aktivní prvky. Hlavním „mozkem“ domácnosti je datové úložiště NAS Synology. Výběr datového úložiště by vydal na samotný článek. Proč zrovna Synology? Protože pro mě je Synology prostě etalon NAS, co se týká výkonu, funkcí, ovládání, možnosti rozšíření a spolehlivosti.  Můj výběr padl na DiskStation DS918+ a osadil jsem ho čtyřmi disky po 4TB v zapojení RAID5. Celkem jsem tak  získal 12TB prostoru. Do switche je dále zapojen kamerový rekordér s dostatečně velkým interním diskem pro několik stovek hodin záznamu, do kterého jsou svedeny kamery. Napájení sestavy NAS serveru, kamerového rekordéru a routeru zálohuje chytrá UPS.

 

A kde je ta WiFi?

Na tu jsem nezapomněl. Jen není umístěna v technické místnosti, ale v prostoru objektu. Jak jsem na začátku článku zmínil na kvalitě pokrytí celého objektu signálem WiFi závisí dostupnost prvků chytré domácnosti, takže tady jsem nic nepodcenil. Pro budoucí možnost kdykoliv rozšířit pokrytí WiFi signálem, pokud by něco nefungovalo jak má, jsem šáhl po technologii Mesh a vybral super rychlý směrovač Synology MR2200ac. Síť Mesh totiž umožňuje propojením jednotlivých směrovačů do jedné sítě s jednotným SSID. Navíc si Mesh sám upravuje, jak se data routují mezi jednotlivými body sítě a kontroluje si kvalitu spojení, rychlost a vytížení jednotlivých směrovačů.

Související články

MCx

MCx

Hoďte mě mezi vlky, a já se vrátím jako vůdce smečky

One thought on “Stavím chytrou domácnost – 2.díl

Komentáře nejsou povoleny.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookies.
Přečíst si víc.